Barva, vůně a chuť

U mladých vín často najdeme vůni kopřiv, bylinek nebo travnatosti. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně spíše černo-rybízové, angreštové, najdeme třeba i směs citrusů s kiwi nebo zralé broskve.

Chuť vína je plná, lehce kořenitá s výrazným ovocitým charakterem a dlouhou, často i lehce minerální dochutí.

Víno a jídlo

Suchá vína jsou vhodná jako aperitivní nebo ke studeným předkrmům, hodí se i ke chřestu, rybám a kozím sýrům.

Plnější a zralá vína ke kořeněným jídlům, vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami.

Výroba

Při výrobě jsme využili metody vlastního zákvasu, kde jsme si část moštu dopředu zakvasili a při dosažení 5% alkoholu naočkovali zbylé množství moštu. Tímto postupem jsme díky alkoholové selekci získali vlastní jedinečnou ušlechtilou kvasinku saccharomyces cerevisiae. Díky tomu je toto víno jedinečné a předchází jakékoliv uniformitě.

Zajímavost

Vzhledem náročnosti se pěstuje hlavně na Moravě. V závislosti na ročníku, na stanovišti, na době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají hluchavkové, kopřivové, paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny.

Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost, s níž narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.

Historie

Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře.

K nám se odrůda dostala v 16. století s Habány neboli novokřtěnci, kteří v historii našeho vinařství zaujímají významné místo. Do české Státní odrůdové knihy byl Sauvignon zapsán v roce 1952. U nás se odrůda pěstuje na 5 % z celkové plochy vinic.

‍